Běh je vnímán obecně jako vytrvalostní sport, ale v tréninku bychom neměli opomíjet ani další pohybové schopnosti, které se podílí na celkové výkonnosti. Všechny pohybové schopnosti spolu určitým způsobem souvisí a vzájemně se ovlivňují. Pokud se v tréninku zaměříme více na rychlostní schopnosti, nejen že kultivujeme technické provedení, ale zároveň si osvojujeme nové dovednosti. Pestrost v tréninku není žádoucí pouze z pohledu motivace, ale dochází k nabourání stereotypu, do kterého můžeme pouze objemovým tréninkem „spadnout“. Vystupte z šedi stereotypních objemových tréninků a zařaďte tedy více rychlosti.
Rychlostní schopnosti jsou geneticky nejvíce podmíněny, proto je třeba se v tréninku rychlosti zaměřovat na kvalitu provedení. V každém věku má člověk určité předpoklady pro rozvoj pohybových schopností. Senzitivní období pro rozvoj rychlostních schopností jako celku je mezi 7. – 14. rokem, kdy se tvoří základ rychlosti nervových procesů. Rychlost tedy patří k pohybovým projevům, které je vhodné rozvíjet co nejdříve. Rychlostní předpoklady mají ti, kteří disponují vyšším procentuálním zastoupením rychlých svalových vláken. K rozvoji rychlostních schopností může docházet i později, ale tento trénink je už více podmíněn rozvojem silových schopností a techniky. O rychlosti hovoříme zpravidla tehdy, pokud pohybová činnost trvá do 15s a následuje po ní dostatečně dlouhá doba ideálně aktivního odpočinku v řádu několika minut. Přesáhneme-li hranici 15s, rozvíjíme již více rychlostní vytrvalost. Rychlost můžeme rozdělit na tři typy: reakční, akcelerační a maximální. Nejvíce relevantní je pro nás maximální rychlost, která určuje, jak vysokou rychlost jsme schopni vyvinout. Maximální rychlost určíme ideálně pomocí fotobuňky na úseku 100m anebo též můžeme využít úseku 30m s letmým startem. Rychlost reakční je samozřejmě nejvíce patrná během startu, kdy je sledována doba od výstřelu k reakci v podobě pohybu vpřed. Akcelerační rychlost nám značí, jak rychle jsme schopni zvýšit aktuální rychlost (např.: reagovat na nástupy ostatních v průběhu závodu nebo zrychlit z klidové polohy na startu). Jak často vkládat rychlostní trénink do přípravy? Domnívám se, že obecně jeden trénink týdně se zaměřením na rychlostní schopnosti v kombinaci s rozvojem dynamické síly by měl být dostačující jak pro mládež tak závodníky věnující se dálkovým běhům. Stimulace rychlostních schopností s sebou přináší určitá pravidla, která je dobré respektovat.
Hlavní zásady rozvoje rychlostních schopností
- Organismus nesmí být unaven.
- Sportovec musí být dobře naladěn a být vnitřně motivován pro trénink.
- Tréninku předchází kvalitní rozcvičení.
- Všechna cvičení musí být prováděná maximální intenzitou.
- Použitá cvičení musí být technicky dokonale zvládnutá.
- Rychlostní cvičení je dobré zařazovat na začátek tréninkové jednotky.
Rychlostní schopnosti rozvíjíme především ze začátku tréninkové jednotky a klademe důraz na řádný odpočinek mezi jednotlivými cvičeními. Tréninku rychlosti se můžeme věnovat takřka všemi dostupnými tréninkovými prostředky od běhu až po cyklistiku, nicméně platí, čím specifičtější zaměření, tím je pro nás trénink efektivnější.
V případě tréninku mládeže můžeme trénink pojmout hravou formou. Všechny možné běžecké hry, hry s míčem a honičky lze aplikovat na kolečkových lyžích, popřípadě kolečkových bruslích. Typické hry na kolečkových lyžích jsou např. hra na babu, mrazík, na rybáře, sbírání kolíčků, sbírání ocásků atd. Oblíbenou hrou je např. sbírání barevných kloboučků, kdy děti vyráží na signál „ulovit“ určenou barvu. Máme-li k dispozici větší prostor s asfaltem, můžeme využít většinu míčových her s upravenými pravidly.
